Úsilí o rasovou spravedlnost by mohlo přinést oživení zájmu o otázky práva na život

Kateri Remmesová, dvaadvacetiletá stážistka v neziskové organizaci Illinois Right to Life (Illinoiské právo na život) a předsedkyně klubu hnutí pro život na Dallaské univerzitě, sdělila CNA, že ji ovzduší sociální spravedlnosti, které se utvořilo kolem rasismu, přimělo „chtít s ním bojovat ještě víc“.

„Vidím, jak moc jdou spolu ruku v ruce a jak mohu bojovat proti obojímu“, rasismu i potratům. „V podstatě se tak zvýšila moje vnímavost vůči dnešním rasovým nerovnostem.“

Remmesová teď hodně píše o rasových nerovnostech v souvislosti s umělým ukončením těhotenství. Jak uvedla pro CNA, ovzduší rasové spravedlnosti se stalo klíčovou platformou pro diskusi o potratech.

„Teď je ten nejlepší čas na to, abychom tyto rasové problémy začali osvětlovat a řešit. S tím, jak se ve zprávách čím dál víc hovoří o rasových nerovnostech, je důležité poukazovat na nerovný přístup, jehož výsledkem je nespravedlivá smrt nenarozených černošských dětí a jejich matek,“ napsala pro Illinois Right to Life.

Některé zprávy ukazují, že klima aktivismu proti rasismu, jež vyvolala smrt Georga Floyda, zvýšilo u mnoha mladých lidí pocit rozpolcenosti vůči potratům.

„Já sama i další aktivisté v mém okolí se zaměřujeme na problémy, kde máme pocit, že se bezprostředně týkají života a smrti,“ řekla devatenáctiletá Kaitlin Ahernové pro New York Times. Její prohlášení vystihuje postoj více než desítky mladých lidí, s nimiž tento list dělal rozhovor.

Podle průzkumu z roku 2019 mezi mladými lidmi ve věku 18–23 let považují mladé ženy masovou střelbu, klimatické změny, vzdělání, rasovou nerovnost a zdravotní péči za důležitější než umělé ukončení těhotenství. Mladí muži označili za důležitější devět problémů, včetně nezaměstnanosti, přistěhovalectví, zadluženosti studentů a terorismu.

Z nedávné studie na Univerzitě Notre Dame vyplývá, že zatímco Američané nepovažují umělý potrat za „žádoucí dobro“, nepředstavuje pro ně problém, o němž by se podle jejich názoru mělo diskutovat ve veřejné sféře.

„Postoje k umělému ukončení těhotenství nejsou běžným tématem rozhovorů u večeře,“ uvádí notredamská studie. Tato otázka je „pro mnohé hluboce osobní“.

Pro propotratové aktivisty to znamená, že musí možnost umělého ukončení těhotenství „přeformulovat tak, aby byla (opět) vnímána jako něco, zač mladé ženy bojují“.

Stoupenci hnutí za právo na život však nemají pocit, že problémy rasismu a umělého ukončení těhotenství stojí proti sobě. Naopak vnímají zvýšení zájmu o otázky spjaté s potraty, které tvoří základ a zdroj mnoha rasových nerovností.

Největší klinika Americké federace plánovaného rodičovství nedávno ze své budovy odstranila jméno své zakladatelky Margaret Sangerové pro její „rasistický odkaz“.

„Odstranění jména Margaret Sangerové z naší budovy představuje nezbytný a opožděný krok k tomu, abychom se vypořádali se svým dědictvím a uznali, čím federace plánovaného rodičovství přispěla k historické reprodukční újmě v komunitách jiné barvy pleti,“ prohlásila Karen Seltzerová, předsedkyně správní rady newyorské pobočky Americké federace plánovaného rodičovství.

Kristi Hamricková, hlavní mediální a politický stratég organizace Students for Life of America (Studenti pro život Ameriky), řekla CNA, že nejednoznačný postoj některých mladých lidí k potratové problematice odhaluje, že volání po větších možnostech umělého ukončení těhotenství není v nynějším politickém klimatu Ameriky účinný „bojový pokřik“.

„Strategie propagace potratů během pandemie špatně rozumí americkému prostoru,“ sdělila Hamricková CNA. „Opravdu lidé, kteří se potýkají s nezaměstnaností, covidem, nejistotou ohledně studia a nepředvídatelným hospodářským vývojem, chtějí právě toto?“

Hamricková uvedla, že mnohé mladé ženy nepokládají debatu o potratech za relevantní, protože „ignoruje, co ženy opravdu chtějí a potřebují“.

Zatímco se stoupenci potratů chystají přeformulovat své cíle tak, aby je mladé ženy vnímaly jako relevantní, Hamricková mluvila o příležitosti oslovit ženy z „neostrého středu“, jak to sama nazývá.

„Představa, jak tato generace denně vysedává a jenom si přeje snadnější přístup k potratům, je naprosto lichá a zcela se míjí s tím, co tito lidé chtějí a potřebují,“ řekla Hamricková CNA. „Snadnější přístup k potratům je nemotivuje.“

Anna Wilgenbuschová, CNA
Přeložila Alena Švecová